Kapitola druhá-Něco jako V.I.P.

8. listopadu 2015 v 19:56 | EBBubeliny |  Dopisy pro Natali


Poznáme novou postavu, trochu to zašmodrcháme. Prosím moji zlatí nastupovat do vlaku, děj se bude rozjíždět. Užijte si čtení a děkuji vám za tak pozitivní reakce z předchozí kapitoly.

"Musím ti všechno říct." Oznámila jsem jí a ona mi na to přikývla.
"Jsem tu pro tebe srdíčko." Řekla mi a mě se ulevilo, že je pro mě pokaždé oporou, když se nechám vybičovat za hranice snesitelnosti a skončí to zhroucení, od kterého jsem neměla daleko.
"Sam se odstěhoval, včera v noci si sbalil věci. Přišla jsem na, až jsem se vrátila z práce." Sledovala jsem její tvář a čekala nějakou reakci. Vystřídalo se tam několik emocí, šok, zamračení a nakonec smíření. Mile se na mě usmála a chytla mě za ruku přes stůl.
"Svět se nezboří." Oznámila mi, jak kdyby mluvila o počasí. "Nebyl to ten pravý." Uklidňujíc mi řekla.
"Jenže žádný není pravý, nechápou mě. Chtějí mě změnit." To poslední jsem jenom šeptla.
"Neztrácej naději."
"Anito já nemám naději! Kolik jich ještě musí utéct, abych to pochopila."
"Nat uklidni se. Stejně si sama říkala, že si s ním nedokážeš představit zbytek života."
"Ale na tom nezaleží, prostě utekl. Nenapsal mi ani sms." Zahanbeně jsem sklopila oči k stolu. "Nikdy jsem mu nevěnovala moc času. Dokonce mi ani tolik nechybí, jak jsem čekala, že bude. Jenže jsem opět sama."
Uslyšela jsem, jak jsi povzdechla a přerovnala trochu stůl, aby se nám tam vlezli talíře s jídlem. Zamíchala svoji polévku a opět upřela na mě svůj pohled.
"Nat, možná máš k tomu špatný přístup." Nejistě mi řekla.
"Špatný přístup?" podezíravě jsem se na ni koukla.
"Nevysvětli si to špatně." Opatrně řekla a vyhýbala se teď mému pohledu. "Trávíš mnoho času v práci, mluvila jsem s ním. Vždyť ani nevěděl, kdy jste naposledy někde byli."
"Jo takže já jsem ta špatná? Že on se na mě vykašlal a prostě odešel? Kdy jsi s ním mluvila?" zeptala jsem se a dala na otázku důraz, aby pochopila, že tu odpověď chci.
"Na tom nezaleží, jen ti chci říct, že do vztahu musíš něco i investovat."
Moje obočí se stáhlo k sobě a začínala jsem být naštvaná. To mi chce jako říct, že on chudáček všechno dělal a já jsem ta harpie? Možná ne vždy jsem měla čas na jeho pochabé plány a mívám moc práce. Jenže on to nikdy nedokázal pochopit.
"Anito já to pochopila." Řekla jsem jí ledově. "Jsem moc ráda, že zaujímáš tohle stanovisko, proto ti chci oznámit, že určitě už žádného chlapa nepotřebuji. To si radši koupím ten vibrátor!" poslední větu jsem zaječela trochu hlasněji, než jsem měla v plánu a pár lidí se po nás otočilo.
"Nat uklidni se. Jen ti chci vysvětlit jeho úhel pohledu."
"Takže teď jsi to manželská poradna?" zeptala jsem se uštěpačně. V ten moment jsem nejspíš přestřelila vzhledem k tomu, že její oči se zúžili a mohla jsem vidět ledovou bariéru, která se zvedla.
"Zůstaň si sama, ne vlastně ty nezůstaneš. Ty potřebuješ zničit dalšího chudáka, který si bude myslet, že seš jeho vysněná ženuška. Nedokážeš být sama a tak opět někoho namotáš a zlomíš ho. Taková je pravda! Sama si to děláš, je to tvůj boj Natali."
Polívku nechala jen tak na stole, vytáhla bankovky a hodila je na stůl. Popadla kabát a šálu. Celé jsem to sledovala s šokem. Nemůže mě opustit i ona.
"Až se probudíš z těch tvých emočních stavů tak mi zavolej. Protože nemůžeš být na jednu stranu robot a na druhou toužit po dotycích!" Otočila se na odchod a já pozorovala její záda, která zmizla ven dveřmi.
Zaváhala jsem jen na chvíli, když jsem popadla svoje věci, nechala tam peníze a běžela za ní.
Modré vlasy se v davu hledali lehko.
Popadla jsem ji za rameno a otočila ji k sobě.
"Anito musíš mi pomoc. Prosím." Dodala jsem zadýchaně.
Projela mě pohledem, jaký jsem si plnou silou zasloužila. "Nat musíš si uvědomit, co chceš."
"Vím, co chci." Oznámila jsem ji odhodlaně. "Žádnou romantiku, žádné změny, potřebuji někoho dohodit." Řekla jsem prosebně.
Ruce si zkřížila na hrudníku a čekala, co ze mě ještě vypadne.
"Uznávám, neumím být sama. Myslíš si, že by jsi mi mohla pomoct držet se na uzdě?"
Pobaveně se zasmála. "Tím myslíš to, abys neojela půlku města?"
Rty jsem stáhla do úzké linky. "To nedělám, jen nechci, no, zlomit dalšího chlapa jak jsi řekla."
"Dobře Nat, ale je to naposled. Nebaví mě, že vždy doneseš někoho, tvrdíš, jak ho miluješ a pak to dopadne takhle." Stáhla si mě do obětí a já byla na chvíli v klidu, jen ona dokáže moje démony vyvažovat. "Někdy mám pocit, že neumíš milovat." Zašeptala mi do vlasů a já se bála pravdivosti jejích slov.
Odjakživa jsem měla problém s doteky lidí. I moje mamka tvrdila, že jak dítě jsem byla taková. O objetí mě div že museli prosit a v pubertě se to o moc nezlepšilo. Dlouho mi trvá, než někomu dovolím na mě sahat, krom sexu. Jenže i to mám někdy nepříjemný pocit. Nejsem holka na mazlení.
"Možná znám pár klubů, kde by jsme našli adepta který by to mohl s tebou zvládnout." Koukla na mě kriticky a táhla mě dál do centra. "Jenže nevím, jestli to bude bez psychické újmy." Bouchla jsem jí do ramene, na co reagovala smíchem.
"Mám ještě jednu nepříjemnou novinku." Zvědavý pohled mi naznačil, že bych měla okamžitě pokračovat.
"Pohořela jsem v práci, ale ne nevyhodili mě."
"Chápu, chce to panáka." Vděčně jsem se na ní usmála.
"Ne, chce to celou láhev."
Vytáhla telefon z kabelky, aby do něj něco naťukala. Když ho se spokojeným úsměvem zaklapla tak mi přišel jak ďábelský výraz. Potáhla mě za rukáv bundy a natočila mě čelem k obchodnímu centru.
"Mám na večer pro nás něco V.I.P. ale v tomhle tam ani za mák nemůžeš jít."
Pohlédla jsem na svůj tmavě šedý kostýmek, červenou košili vytírající spod nezapnutého kabátu stejně barevné lodičky.
"Co je na tom špatné? Je to celkem extravagantní."
"To co večer uvidíš a zažiješ, bude extravagantní."
Otřásla jsem se při pomyšlení, co tím mínila. Vím, že Anita chodí do výstředných klubů, od stripových až po host. Jenže nevím, co nás čeká a hlavně jestli se bát. Poraženecky jsem si povzdechla.
"Ale budeme se krotit, skrouhli mi výplatu a k tomu Sam-"
"Vyser se na něj. A mám slevové kupony!" zavýskla s nadšením a už jsme vcházeli do obchůdku.

Máme za sebou menší výměnu názoru. Tipne si někdo kam mají namiřené? Najde si někoho Natali? Jaký máte názor na ni?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama