Když jde inspirace a čas proti nám aneb Writer's block

14. června 2015 v 23:13 | MagicEbišiatko |  Myšlenka dne
Když jde inspirace a čas proti nám aneb Writer's block
Asi není nikdo, kdo by ho neznal, téměř každý kdo někam zveřejňuje, si tím prošel, a pokud nezveřejňuje tak prostě mu to jen tak nepřišlo. Každý WB máme jiný, to je jasné. Základ celého problému je inspirace. A ta právě nepřichází, anebo přichází, ale s totálními hloupostmi. Prošla jsem si několika fázemi WB a teď asi doléhá na mě ten nejhorší druh a to je čas. Ale projdeme si to postupně.






· Vím, co chci psát, ale nemám to kdy psát.
· Nevím, co budu psát, ale mám čas.
· Mám nové nápady k příběhům, ale stávající se mi nedaří dopsat.







Vím, co chci psát, ale nemám to kdy psát.
Moje momentální fáze, a podle toho co tak pozoruji tak nejhorší. Protože nápadů mám v hlavě přespříliš, a když je neventiluji, začnu zapomínat nebo předbíhat do děje a tím pádem si deformuji dějovou líní. Začínám pak doma se vším spěchat a být po nějakých dvou třech dnech nervózní, až nakonec to dopadne tím, že je několik hodin po půlnoci a já konečně mám čas psát a nic. Mozek je prostě přepracovaný.

Nevím, co budu psát, ale mám čas.
Takže? Eh….. So, uhm. Jo přesně tohle je u mě ten typ. Kdy ležím skroucená před klávesnicí, záda shrbená tak že by se za to ani K2 nestyděla, a koukám na trapné videa nesdílená na fb a různých webech. Zabíjím čas seriály a jinými činnostmi od vytváření coverů, map, trailerů nebo hraní tanků. A v pozadí běží zapnutý word, kde bliká na prázdném podkladu palička, protože jsem do něj nenapsala ani ťuk.

Mám nové nápady k příběhům, ale stávající se mi nedaří dopsat.
Tohle se mi stalo docela nedávno. Z tohoto WB vzniklo Osudí a kopa jiných děl které jsem radši nechala v šuplíku. Je to ten moment, když ležím v posteli a přemýšlím nad tím, jak ztrpčím život svým postavám a z ničeho nic se vám tam přikrade jiná osoba. A vy si řeknete: "Sakra, co ty tu do pekla děláš?" začnete jí vymýšlet nový svět, a natolik vás nadchne, že hned musíte vstát a začít si to zapisovat. V daný moment ta nová postava vlaje vítěznou vlajkou ve vaší hlavě, zatímco postavy, které tam už dávno byli, se s ponížením stahují zpátky s pocitem zrady, že jste se na ně vykašlali.

Řešení?
Když není čas udělat si ho, čtenáři pár dní počkají. Radši je nechat trošku čekat než vypustit do světa totální blud, a ruku na srdce že těch je i bez toho na internetu dost.
Mám čas, ale nevím co psát. Tak je potřeba si odpočinout, pustit si hudbu, promyslet si co chci, aby tam následovalo a nechat to tak. Časem to vyplyne, protože když se budeme nutit tak to nikdy neudělám tak dobře jak kdybychom se do dané práce pustili s chutí.
Příliš nápadů? Zapsat a schovat do šuplíku. Na to nic jiného nepomůže, protože jinak skončíme s 20 rozepsanými pracemi ale s ani jednou pořádně hotovou.


Zeptala jsem se pár autorů na názor ohledně WB.
Jaký je tvůj názor na ni a jak s ní ty bojuješ? Největší problém v rámci krize inspirace vz. čas?

Angelique
Během blogování jsem si vyzkoušela fanpage, osobní blog a i grafický. Nikdy mi nedělalo problém vytvořit nějaký počet slov či výtvor a vydat to. Často jsem se ale zarazila - někdy už ve 2. odstavci a řekla jsem si: "Ne, to nemá hlavu ani patu a je to propadák." Asi takto vypadají mé krize. Pokusy nějaké jsou, ale nic, co by stálo za zveřejnění. Na pravý článek musím mít náladu a dobré nápady a samozřejmě i motivaci. Myslím, že nikdo nemůže říct, že návštěvnost na blogu není důležitá, protože každého motivuje, když je větší.

Bojuji proti krizi tak, že třeba 2 dny si dám klid a pak se vrátím k psaní a mám už na to i chuť a pokud ne, tak hledám inspiraci a snažím se být kreativnější. Spíš než na krizi, ale mé blog vždy doplácely na málo volného času. Když není čas, tak prostě nespěchám, omezím články. Je pro mě totiž důležitější kvalita než kvantita. Pokud s článkem nejsem spokojená, jsem schopná i hodinu práce hodit do koše.

Martin Šilc


Spisovatelská krize.... hmmm. Tu já vnímám asi nejvíce z hlediska prokrastinace. Nedostatek času mám málo kdy a nedostatek inspirace už vůbec ne. Největší problém pro mě je otevřít soubor s mým dílem a vrhnout se na to... Jakmile začnu psát, už to jde samo. Problémem chápu facebook a hry, které mi dokážou solidně odvést pozornost, když jsem na PC. Literární tvorbu beru spíše jako koníček, tím pádem se mi nijak neslučuje s momenálním vzděláním, či se pravděpodobně nebude slučovat s budoucí prací. Což ale neznamená, že bych nechtěl být úspěšný.

Řešením mých problémů by bylo pravděpodobně v danou chvíli vypnout prohlížeč a celkově připojení k internetu a vrhnout se na to... věnovat se tomu třeba hodinku ze dvě denně a pak se ve svém volnu zaslouženě věnovat tomu zbytku.... No jo, jenže jak se k takovému činu donutit? Jedině silou vůle. Tu budu muset asi ještě dost vypilovat. Co se týče ostatních nemůžu soudit, protože bližší styky s žádným spisovatelem nevedu a přátelé alias amatéři mojí úrovně, ti trpí něčím velmi podobným... Řešení? No asi aplikovat moji metodu na každého, kdo o to stojí.

Romana Tílešová

Autorská kríza je pojem príznačný pre každého autora. Môj veľký obdiv má ten, ktorý ju nezažil. Pred niekoľkými mesiacmi by som aj ja mohla povedať, že sa ma netýka, ale nedávno ma kríza zasiahla akosi nemilosrdne, až mám pocit, že sa z nej nevyhrabem. Myslím, že za to môžu skúšky a stresy v škole, ktoré kradnú čas i inšpiráciu.

Nedá sa proti nej nič robiť, len zabojovať. Na chvíľu hodiť učenie bokom, pustiť si hudbu, ktorá ma pri písaní motivuje a utiecť do sveta príbehov.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | 14. června 2015 v 23:40 | Reagovat

Moc pěkný článek, zabývající se tématem, které zasáhlo s velkou pravděpodobností asi každého, kdo někdy tvořil literaturu. Myslím, že krize se dá zbavit, dá se řešit, ale člověk akorát musí vědět jak na to a nedát se.
Doufám, že každou naši krizi všichni brzi zdárně překonáme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama