Slza třinactá

4. března 2015 v 12:53 | MagicEbišiatko |  Vlčí slzy


Pomalu mi padali víčka a já jsem sebou už podruhé cukla, abych nespala. Nemohla jsem usnout, protože jsem měla v pokoji omráčeného vlkodlaka, který mě evidentně chtěl znásilnit. Kam jsem to jen dotáhla. Frustrovaně jsem si povzdechla a zvedla se ze židle, abych trochu protáhla tělo. Prošla jsem se k oknu a pozorovala, jak pomalu slunce vychází nad obzor. Uslyšela jsem divný zvuk a poplašeně sebou trhla. Dan chrápal.
Spadnul mi kámen ze srdce. Na nic vhodný vlkodlak nejenže mě napadne ale on si tu i usne! Popuzeně jsem kopla špičkou boty do obrovské kukly, do které jsem svázala vlkodlaka. Jenže chrápaní neustalo, ale naopak zesílilo. Já jsem celou noc byla jak na jehlách, protože jsem nevěděla, co se může ještě stát a on si tu spí, jak kdyby se nic nestalo. Naštvaně jsem sebou pleskla do postele, když někdo zaklepal.
Otevřely se velké dveře na mém pokoji a za mřížemi stál Michael. Pobaveně se uculoval a vyťukával kód do skřínky. Po chvíli se začali zvedat mříže a on se pod němi protáhnul. Zarazil se v půlce pohybu a tázavě se na mě díval. Spíš přeskakoval pohledem ze mě na zabalenou kuklu, v které byl Dan.
"Co to proboha," zašeptal, ale já jsem ho slyšela víc než zřetelně. Došel k tomu pytli a začal ho rozvazovat. Když spatřil Dana svázaného a zamotaného do sprchového závěsu propuknul v obrovský záchvat smíchu. Až Dan sebou poplašeně trhnul a škaredě na něj hleděl.
Tvářila jsem se nezúčastněně a Michael mu podal pomocnou ruku, aby mohl vstát. Sklopila jsem zrak k podlaze, když jsem si všimla, že je Dan nahý. Oni dva se něčemu pochechtávali a pak jsem ucítila pohled na sobě, ale odmítala jsem zvednout hlavu, když byl nahý.
"Obleč se prosím," šeptla jsem a pak jsem jen slyšela šustění oblečení. Nejistě jsem zalétla pohledem k nim dvoum a Dan byl naštěstí už oblečený.
Michael potichu hvízdnul.
"Asi bych vás dva měl nechat o samotě, když jste…," a začal se znovu chechtat. Zlostně jsem se na něj koukla.
"Jak když my? Co?" zakřičela jsem na něj. "Jak jste mohli dovolit, aby se sem dostal! Celou noc jsem nespala a bála se o svůj život. Téměř jsem byla znova znásilněná a vy z toho máte srandu?!" ječela jsem po nich jak smyslů zbavená a vztek mi bublal pod kůží. Jenže oba klopily hlavu k zemi. Poté Michael promluvil.
"Promiň, Moniko, myslel jsem že, jak to jen správně říct. Že jste včera." Rudnul pod mým pohledem a snažil se evidentně najít správný slova.
"Že co?" prskla jsem "Že jsme měli sex?" zašklebila jsem se na něj a Dan se vítězoslavně usmál. Já jsem přiskočila hned k němu a zabodla mu prst do hrudi. "Tak to, ne, chlapečku. Já jsem celou noc strávila hlídáním tebe, aby ses nevzbudil a nezkusil mě zas znásilnit! Nepovedlo se ti to poprvé a piš si, že se ti to nepovede ani za čtyřicet úplňků!" zaječela jsem na něj a jeho ten úsměv přešel. Michael sprásknul ruce. "Tak
že je to v klidu. Ono většinou když je v domě nová vlčice a nemá druha tak si ji chce vždy nějaký vlk označit. Nechápu, jak ses ubránila ale je to dobré pro Dana že vztah vlkodlaka a člověka by byl…"
"Co by byl? Nepříjemný, nerozumný? Já se nenechám jen tak označit, nejsem nějaký dobytek na značení!" zasyčela jsem na něj a oba dva ode mě pomalu ustupovali. "Uvědomte si, že je mi jedno, že jste vlkodlaci, ale já nejsem nikoho majetek!" nepříčetně jsem křičela na ně a ani jsem už sama nechápala proč mě to tak naštvalo.
Pocítila jsem pálení, ale už to nebylo vztekem. Koukala jsem se na Dana a Michaela a zdáli se mi jiní.
"Co je?" zeptala jsem se, ale ze mě vycházelo zas jen vrčení. Naštvaně jsem švihla ocasem. Moment, ocasem? Překvapeně jsem se ohlídla a pozorovala obrovské vlčí tělo a chlupatý bílý ocas jak švihá ve vzduchu. Prudce jsem vydechla a překvapeně jsem se koukla na chlapy.
"Jen klid." Zvednul ke mně ruce Michael, ale já jsem ho nevnímala. Natáhla jsem se jak kočka a prudce zavyla. Moje vytí se neslo vilou a slyšela jsem postupné odpovědi. Michael s Danem zamrzli na místě a ani jeden z nich se nehnul. Až pak Michael se probudil jak kdyby z transu a kleknul si na jedno koleno. Pobaveně kouknul na Dana. "Tak to se ti povedlo, málem jsi nám znásilnil královnu."
Pronikavě jsem se na něj zahleděla. Královna? Já mám být vlčí královna? Ale jak je to jen možné. Zmateně jsem se na ně dívala a sledovala, jak Dan klesá na koleno a v pokorném gestu sklání hlavu. Když do pokoje vrazil malý zrzavý vlk. Obezřetně si mě prohlížel a pak se pomalu připlazil ke mně a v pokorném gestu si lehnul k mým nohám. Opatrně jsem nasála vzduch do plic a cítila jsem je všechny. Každého vlkodlaka v mém domě. Vevnitř mě zaplála pýcha a hrdost.
Vlk přede mnou se proměnil a tam ležela Shae.
"Má královno," šeptla a klopila hlavu do země. "Velice se vám omlouvám za své předchozí chování. Určitě to pochopíte vzhledem k tomu, že o našem světě by lidi neměli vědět. Vše hned zařídím a ukážu vám vše, co budete jen potřebovat." Mlela jedno přes druhé, jenže já jsem jen mávla rukou.
"Shae, dost. To počká, teď se musím jít vyspat a pak jsem celá jen tvá. Budu potřebovat rychlo školení vládnutí," mile jsem se na ni usmála a pohladila ji. Srdce mi zalil hřejivý pocit. Můj vlkodlak. V duchu jsem byla spokojená a viděla jsem, jak slastně přivřela víčka.
Pohled jsem upřela do zelených očí, které mě celou dobu pozorovali. Za celý čas ani jednou neřekl jediné slovo. Nevěděla jsem ten pohled rozluštit, ale pochopila jsem, proč jsem ho tak moc chtěla předtím u sebe. Byl můj jako každý jiný a já jsem potřebovala dotek smečky. Shae se zvedla a začala je vyhánět, že se potřebuji vyspat. Michael mi kývnul na pozdrav, ale Dan se zastavil mezi dveřmi a poklonil se. "Má královno." A zmizel za dveřmi. Nechápavě jsem na něj hleděla a něco mě bodlo v hrudi. Chytla jsem se za srdce a přemýšlela jsem proč to tak bolí.
Shae mě odvedla do postele, protože dopadla na mě únava natolik, že jsem už pomalu ani nebyla schopná chodit. Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad takovým zvratem v Danově chování. Nemluví se mnou, není ironický ani sarkastický. To vše proto, že jsem královna? Jak moc velkou propast to mezi mě a ně postavilo? Mám totiž pocit, jak kdyby byla větší, než když jsem byla člověk. Cítila jsem teplo u svých nohou. Shae se proměnila a hlídala mě. Upadla jsem do nepokojného spánku, v kterém mě pronásledovali zelené oči.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Selena Selena | 4. března 2015 v 21:03 | Reagovat

prostě dokonalé, co říct, rozhodně se těším na další pokračování

2 magic-ebisiatko magic-ebisiatko | E-mail | Web | 5. března 2015 v 8:20 | Reagovat

[1]: Měla by být dneska Bestie =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama