Sedumnáctý vlčí zákon 2 čast

17. března 2015 v 21:47 | MagicEbišiatko |  Bestie nikdy nespí



Sedumnáctý vlčí zákon 2 čast

"Poslouchej srdíčko my tady nejsme pro tvoji srandu. Dnes večer půjdem pro tvoje sourozence a pak jdeme dál po dalších stopách. Nemysli si že budeme tvoje služtičky nebo nosiči batožiny." Temně poznamenal až téměř vrčel a jeho černé oči planuli pekelným ohněm. On mi míní vyhrožovat ? Prudce jsem se zvedla z křesla a začla vrčet. Cítila jsem jak se moje vlčice rozprostíra po celé místnosti a zatlačuje jejich vlky do submisivních pozic.
"Pokud si tolik lidí myslí že jsem schopná je vést tak evidentně jsem i přesto že jsem nebyla informovaná o celém plánu! Jsem flexibilní a mám v pláně se plně zúčasnit a nebudu jen šachová figurka. Nejsem král který má pár tahů a je nejzranitelnější. Budu totiž Freyja vaše srdce, duše a vy celí budete jeden. Budete součastí mě a budete tak spolupracovat a poslouchat mě jinak budu trestat." Zavrčela jsem na Nathana takovou silou až se zpátky usadil do křesla.
Spoza mě se ozvalo pomalé tleskaní. To medzi dveři stál Rasiel s Margaret. Ta se sice tvářila skepticky ale Rasiel byl evidentně nadšený. "Tady máte vůdce kterého jste chtěli!" Nathan a asi ani nikdo jiný už neměli k tomu co dodat ale pak se přecejenom Frederick zvednul. Kleknul si předemě na jedno koleno jak kdyby mě chtěl požádat o ruku.
"Jsem vám k službám má paní. I kdybychom měli večer padnout v krvavé lázni tak vám budu plně oddán srdcem, duší i tělěm. Budu vašimi očami i ušami a míním za vás položit svůj život." Jedním dechem na mě vychrlil a já jsem se zarazila uprostřed pohybu. Co mu mám na to říct? Nejistě jsem koukla na Rasiela ale ten mi nedal žádnou indici. Uznanlivě jsem Frederickovi přikývla.
Neveděla jsem co mám udělat když mi takhle padnul k nohám. Tak jsem mu podala ruku a dolovala v mysli co mu na to říct nakonec přecejenom blikla žárovka v hlavě. "Děkuji ti Fredericku važím si tvé volby a je to pre mna a můj rod čest." Stisnul moji ruku a pobozkal ji na hřbet. Mírně jsem cukla sebou a snažila jsem se nervozitu nedát najevo a dokonce ani vlci se netvářili že by si toho nějkak zvlášt všimli. Jako druhý poklekl Colin a hned za ním Lyra s Nathanem.
Přikývla jsem na znamení že to akceptuji že nemusí nic říkat a oni se chvýli na to postavili. Pohledem jsem trošku dýl spočinula na Nathanovi od kterého jsem čekala podraz a otočila jsem se k Margaret. Nejevila jakoukoliv známku pokory. Ruce jsem znovu spustila podél těla. Přemýšlela jsem nad tím co budu dělat pokud se neukloní. I když jsem nebyla ještě Freyja ale když mě projevili úctu bylo to později o něco snažší. Obvzlášt když jsem četla ty hrůzostrašné příběhy jak se vlkodlačí vůdci zbláznili z náporu nových vlků. Margaret mě probodávala pohledem ale nakonec uctivě sklonila hlavu i když nevypadalo to moc pokorně. Jenže pak se stalo něco co jsem nečekala. Frederick ji přibil o zed až jsem si všimla jak si hlavu práskla a málem ji odkvicla. Kdyby byla člověk už ji má napůl.
"Projev úctu." Zavrčel na ni a já jsem k nim poběhla. Jenže Rasielův pohled mě zastavil na místě. Dal mi najevo že nesmím zakročit. Margaret se svezla po zdi na zem a Frederick se nad ní hrůzostrašně tyčil. Připlazila se k mým nohám a hlavou se mi otřela o lýtko. "Má paní jsem tvá." Zašeptala a mě ji bylo líto že byla ponížená. Podala jsem ji ruku a ona po mě nejprve zazrela ale nakonec ji přijala. Sedla jsem si zpátky do křesla a stáhla jsem si ji k nohám. Colin nespokojně zamručel a natlačil se k mé druhé noze vedle ní.
Držela jsem ji pořád za ruku. Vlci mi ted částečně přišli jiní. Cítila jsem od nich salajicí teplo a neskutečný hřejivý pocit. Jak kdyby byli součastí mě. Spokojeně jsem vydechla a nasála vůní mých lukoi. Prohlížela jsem si je a veděla jsem celým srdcem že mě nesklamou, te duž určitě ne. Večer když si půjdu pro sourozence budu mít svoji vlasní smečku za zády jak posilu. Bylo přijemné že nepůjdu sama proti celému světu.
"Před večerem pro vás přijdu vykonáme obrad. Vlci už jsou iformovaní o tom kde je lunapar a vše ti náležitě vysvětlí. Já si do večera musím ještě zařidit pár věcí." S tím se odporoučel do pracovny. Ustaraně jsem pozorovala zavřené dveře pracovny. Jaký to je pocit že za pár hodin zemřete ? Šel se s tím smířit nebo se rozloučit s věcmi a lidmi které tady zanechá? Celé mé srdce svírala úzkost ale netrvalo to dlho protože vlci na sebe začli strhávat pozornost.
Margaret se i přesto po chvýli vytratila a tak se Colin rozvaloval u mých nohou. Mluvili jeden přes druhého ale já je nevnímala protože to nebylo nic důležité. Spíš to bylo o tom jak kdybych byla jen pozorovatel a jejích rozhovor se mě netýkal. Jediný kdo si všiml že jsem mimo a neposlouchám byl Frederick který mě raz za čas pohledem kontroloval jenže nevypadal že by s tím chtěl něco dělat. Seděl opět v tom samém křesle.
Pozorovala jsem měnicí se počasí venku a ani nevnímala jak plyne čas dokud do mě Colin nedrgnul. "Chceš slyšet ten plán?" zatahal mě za nohu a já mu věnovala úsměv. "Jsem zvědavá." Odtrhla jsem pohled od okna a věnovala se Nathanovi.
"Lunapar se nachazí několik mil odsud takže po obřadu se vydáme přímo tam. Před půlnocí by jsme tam měli být. Pak jseš nařadě ty a tvoje parketa. Domluvit se s Vorvys aby je vydali pokud ne dojde na boj. To je celý plán." Rychle zhrnul a mě celkem zarazila prostost toho plánu. Vlasně to vypadalo že to nepotřebovalo ani zdlouhavé planovaní. Pozorovala jsem ho s zvednutým obočím. "To je celý plán?"pochybovačně jsem zatáhla a čekala na nějakou reakci.
"Je to ještě jeden a to že tě ochraníme za každou cenu kdyby došlo k boji." Poznamenala Lyra. Přikývla jsem ji že chápu. "Máme už nachystané i dary a vše jediné co je pak za potřebí aby jses před obradem převlíkla." Překvapeně jsem se na ně koukla. "Proč bych se měla převlíkat?" pochybovačně jsem se zeptala a Lyra se uškrnula. "Zapomínaš že vlci mají taky své pravidla? Vše je nachystané neboj se zatím odpočívej bude to těžká noc."
Vydechla jsem a zahleděla jsem se ven z okna. Tam někde na mě čekají. Lovci našeho rodu. Cadencie která podle mě ví že budu chtít Sola a nebude nadšená že jí ho vyrvu z náruče. A někde tam je i Daniel s Rayanem. Dva nadherní vlkodlaci kteří mi svým způsobem patří. Ano podle vlčích zákonů mi patří jejich duše protože jsem je označila. Nevím jestli to vědí ale mám v pláně to proti nim použít a zničit je a to oba. Za to že mi zlomili srdce, předtím i ted. Za to že mě nechali zlomenou a plnou zášti.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 seléna seléna | 20. března 2015 v 9:00 | Reagovat

užasnéééééé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama