Sedumnáctý vlčí zákon

17. března 2015 v 21:46 | MagicEbišiatko |  Bestie nikdy nespí



"Staneš se Freyijou, šestnáct let jsme na to čekali," tvrdě prohlásil a jeho oči se upíraly do mých, bez žádné možnosti ústupku. Vyžadovali to po mě, je to to nejméně co můžu udělat, a musím udělat. Naplnit jejich očekávaní.
" Ale jak?" zeptala jsem se, ale on jen vytáhl dlouhou stříbrnou dýku ze stolu.
"Tak, že mě zabiješ," odhodlaně řekl Rasiel Brotche.
"Cože?" nechápavě jsem na něj hleděla a pozorovala jsem ho jak si hraje s dýkou v ruce. Podešel ke mně a vzal mě za ruku a do jedné mi vložil dýku. "Zítra mě bodneš." Zamířil s dýkou na své srdce a já jsem cítila jak se mi klepou ruce a jediné co nezabránilo vypadnutí dýky z mých rukou byli jeho ruce co mě drželi.
"Lethy není jiná možnost. Jelikož jsem dávno vyhaslý ulfric tak či onak by bozději nebyla jiná volba. Dávno tenhle klan není pod mým velením. Zbylo v okolí jen pár nejvěrnějších lukoi a ty se pokusím pro tebe povolat ale můj úkol byl splněn a tak ty ani já nemáme ny výběr." Smutně se na mě koukal a vzal mi dýku opět z rúk a položil ji na stůl o který se následně opřel.
"Před dávnou dobou jsem slíbil tvému otci že se o tebe postarám a já jsem zlyhal. Jediné co pro tebe můžu udělat je tohle." Rozhodil bezradně rukami kolem sebe a ja jsem pohledem projížděla po pracovně. "Tady je vše historie tvé rodiny a i ostatních, vlčí zákony a všechno. Šestnáct let jsem zháněl všechny informace co by se ti jednou mohli hodit a to je i to jediné co ti můžu poskytnout. Doufám že s němi budeš nakládat s rozumem." Povzbudivě se na mě usmál a stisknul mi rameno.
"Mám ještě nějaké vybyvovaní ale ty se klidně běž prospat." Přikývla jsem mu ale pohled jsem fixovala na knihu vlčích zakonů co mě lákala nejvíc. Musí tam byt skulinka jak k sobě dostat Sola. Jakmile se za Rasielem zavřeli dveře tak jsem popadla velkou knihu o vlčích zákonech.
Nátahla jsem se pro blok papíru a tužku co ležela na stole. Pohodlně jsem se opřela do křesla a otevřela knihu na první straně. Prních několik stran bylo o všeobecných právech lukoi, kdo je ulfirc, freyja. Přesně to jsem hledala.
Freyja je vlčí královna. Její slovo je zákon dokonce i kdybys našla partnera tak ten se nestane Ulfricem, nikdy jí nebude rovnopravný. Pojmenovaná podle královny valkýr a bohyně lásky, plodnosti a sexuální touhy, Freyji. Freyjia nemůže být zabita ale jen sesazena, poté co je sesazena dostavá roli Hlavy rodu i se svojími nejbližšími lukoi. Je pořád součásti smečky ale není nucena uposlechnout Ulfrice.
Takže vlasně budu ženská verze ulfirce ale s tím rozdílem že mě nemůžou zabít při boji o post. To je neskutečné. Fasinovaně jsem hleděla na zažloutlé stránky napsané krásnym rukopisem. Jenže tolik věcí by se pro mě změnilo. Mám na to být vůdcem? Abych nesla odpovědnost za lidi nebo jsem jenom ovce která jde s stádem? Jenže když si vzpomenu na ten pocit moci. Když mi tep zběsile buší a cítim ten strach na jazyku jak tehdy s Tori. Tolik se mě bála a já jsem měla tu moc rozhodnout o jejím životě nebo smrti.
Ten lahodný pocit moci mě i ted koloval v žilách jak jsem si na to vzpomněla. Chtěla jsem být mocná protože mě nebavilo být posluhovačem Daniela. Udělej to, udělej tamhleto. Proč bych mu měla být vydaná na milost a nemilost když oni můžou být mě. "Moji vlci." Řekla jsem nahlas a převalovala to slovo na jazyku. "Moji lukoi." Cítila jsem jak mi oči planou a mé tělo žadá po proměně. Můj vlk veděl co chtěl a na co má nárok jenže pro ted ho musím potlačit.
Musím zachránit svého bratra a možná i sestru. Znovu jsem chytla knihu a začla ní opět listovat než jsem našla zákon o dědictví a pokrevní liní. Pobaveně jsem se pro sebe usmála a položila knihu na stůl. Pohodlně jsem se opřela do křesla a založila si ruky na prsou. Byla už dávno noc. Zítra o tomto čase bude vše jiné. Pozorovala jsem mraky venku na obloze a doufala jsem v nějaké znamení že to co dělám je spravné. Byla jsem zpatená ale nechci zůstat navěky někoho otrok.
Probudila jsem se celá rozlamáná ale jedno protahnutí to spravilo. Překvapeně jsem se rozhlížela po pracovně a pozorovala dopadajicí slunce na knihy které v slunečním svitě vypadali ještě starší. Byla jsem překvapená že jsem usla v křesle protože to se mi málokdy povede. Vyklouzla jsem zpod deky o které nevím kde jsem ji vzala. Potichu jsem vyšla z pracovny ale v obyváku jsem nikoho nenašla když jsem zaslechla hlasy. Schovala jsem se za roh a natahovala uši, abych slyšela rozhovor.
"Jsem velice rád že jste došli. A přeji upřímnou soustrast." Zaslechla jsem Rasiela jak k někomu mluví ale neměla jsem odvahu nakouknout za roh. "Rasieli to je to nejmíň co jsme mohli udělat." ozval se melodický hlas ženy. "Lyro mluv za sebe." Syknul jiný ženský hlas a slyšela jsem odkašlaní. "Myslím si že nás Rasiel ani nemusí představit jelikož stojí za dveřmi." Řekl chrlaplavý mužský hlas až mi z něj naskočila husina.
Celá skupina z chodby se přesunula do obyváku a já jsem začla rudnout. Rasiel se na mě mile usmíval. Stáli tam tři muži a dvě ženy. To má být moje smečka ? Vím že Rasiel říkal že jich tady není moc a upřímně jsem čekala vlkodlaky v jeho věku a ne omladinu jak jsem já. Přece jenom jsem doufala že mi pomůžou co a jak jelikož jsem o vedení klanu nic neveděla a nakonec nás bude šest mladých který nejspíš ani nevědí co a jak. Panebože tohle skončí fiaskem.
"Tahle puberťačka bude Freyja ? To mě podržte." Zatáhla tmavovlasá vysoká dívka a já jsem jí věnovala zamračený pohled. Jaká puberťačka? Chtěla jsem na ni prsknout ale Rasiel jen mávnul rukou že se máme posadit takže jsme si všichni posedali. Vedle té tmavovlásky se posadila žena s hnědozrzavými vlasy a upírala na mě své hnědé oči spoza brýlí. Párkrát mi věnovala slabý úsměv. Pochopila jsem že to byla ta co mluvila tak vlídně v chodbě.
Byli tam ještě tři muži. Dva seděli sebevědomě rozvalení v pohovce. Na první pohled by jste je měli za bratry ale něco mi našeptávalo že nejsou. Jeden byl vysoký a hubený. Spod tílka vylézali různé tetovaní ale to co mě na něm zaujalo nejvíc byli ostře rezané rysy tváře a modré oči které se na mě upírali jak kdyby mi viděli až do žaludku. Ten druhý nebyl o nic horší ani lepší.
Jeho černé oči pluli po pokoji a tvářil se jak kdybych mu nestála ani za ten pohled. Seděl s rukami skříženými na prsou a díky tomu se mu o to víc rýsovali svaly pod černým trikem. Tmavé vlnité vlasy mu padali do očí a kolem úst měl jemné vrásky ale jeho rty byli i tak stahlé do úzké linky.
Poslední byl klučina který se usadil na zemi a opřel se zády o gauč. Pozoroval mě veselými ořiškovo hnědými očami a viděla jsem v nich šibalské jiskřičky. Zrzavé vlasy měl nagelované do bodlin a celkově působil takový šíleným ale hřejivým dojmem. Barevné triko a bilé kalhoty nevypadali moc zabijácky. Byl mi sympatický.
"Chtěl bych vám představit Lethy Ildyl vaší budoucí Freyju." Poukázal na mě rukou. "Lethy tohle je Frederck a Nathan." Ukázal rukou na dva týpky v křesle. "Támhle je Colin." Poukázal na vysmátého kluka s bodlinkami na hlavě. "A tyhle dvě půvabné stvoření jsou Lyra a Margaret." Margaret se zamračila a zabodla do mě své hnědé oči. "Půvabná jo? Nevím jak by byl půvabný nůž v zádech." Zabručela jsi popod nos a Lyra ji pleskla po ruce. "Bud slušná jinak to dopadne zle." Zavrčela na ni a ta se sklidnila. Evidentně ji měla pod palcem.
"Ahoj všichni." Pozdravila jsem a připadala jsem si uplně trápně. Byla jsem jak slepé kuře které přišlo k zrní. Náhodou. Snažila jsem se zabořit do sedačky co nejvíc ale všechny ty jejich pohledy by mi to stejně nedovolili. Na chvýli zavládlo hrobové ticho dokud si Rasiel neodkašlal. "Jdu udělat něco na zakousnutí tak se skuste trošku seznámit." Věnoval mi dlouhý pohled a odešel do kuchyně.
Nervózně jsem se ošila. Nevím co jim mám říct nebo jestli se jich mám na něco zeptat a vůbec co bych měla dělat. "Takže." Splesknul rukami Colin a vyskočil na nohy. "Jsem rád že tě poznávám, jsem Colin a je mi kolem 40. Myslím si že si užijeme spolu kopu srandy." Nadšeně zamrkal a přesunul se k mým nohám kde si sedl a pohodlně se mi o ně opřel. Zarazeně jsem na něj koukala, až takovouhle uvitací reakci jsem nečekala. Dotkla jsem se mu ramene jak kdyby měl zmiznout. Zaklonil hlavu a upřel na mě své oči. "Sahat můžeš ale ne na vlasy. A jo jsem gay takže ti to k ničemu nebude."
Ozvalo se zaupění z křesla. Pohled jsem věnovala Margaret která si třela čelo. "Nečekej že budeme všichni tak hr. Před 14 lety někdo tohle celé naplánoval. My jsme byli školení a trénovaní jak přežít, bojovat a tady princeznička si seděla někde na zadku a celá smečka ji má padnout do klínu." Podrážděně zatáhla a zvedla se z gauče. "Jdu si ven zapálit až tady velevážená královna zavelí že jdeme něco zabít tak mi řekněte ale nečekejte že budu tady s vámi sedět na čajovém dýchanku." Sarkasticky zatáhla a odešla ven prosklenými dveři.
Nechápavě jsem přeskakovala pohledem ze dveří na zbytek. Evidentně s mým nástupem budou problémy proč jsem to jen čekala. Krajem oka jsem si všimla jak si Lyra poposedla. "Musíš ji omluvit. Není moc zvyklá na autority pokud se nejednalo o ty co nás trénovali. Rasiel nás většinou došel jen raz za čas skontrolovat a tím to haslo." Smutně se na mě usmála a ladně si prohodila nohu přes nohu. "Ale o čem mluvila? O jakém plánu?" nechápavě jsem se na Lyru koukala ale moji pozornost si na sebe strhnul Nathan.
"Jedná se o to že před 14 lety jsme začli výcvik. Šlo o to abychom byli schopní tě uchránit počas ziskavaní straé smečky. Lyra se k boji učila zákony a všechny pravidla aby ti byla rádce. Já s Frederickem jsme trénovaní na Skolla a Hati a Margaret s Colinem jsou jak kdyby posila." Řekl chraplavým hlasem a já jsem rozeznala hlas z chodby, to on mě odhalil že naslouchám jejich rozhovoru.
Překvapeně jsem je sledovala. "Můžete mi to prosím někdo celé vysvětlit ?" zašeptala jsem zoufale. Začínam se v tom strácet. Ty všechny plány které se mě týkali, kolik lidí se mnou počítalo v tom svém vyšším plánu. Cadencie, Daniel, Rasiel. Všichni pro mě měli nalinkovanou budoucnost dokonce i moji rodiče které jsi nepamatuji. Pohladila jsem Colina po rameni a cítila jsem jak se mi natisknul víc na nohu.

Pokračovaní: TADY
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama