16 let čekaní

26. února 2015 v 13:04 | MagicEbišiatko |  Bestie nikdy nespí


Zkřehlými prsty jsem svírala asi už třetí šálek horké čokolády. Seděli jsme v Rasielové pracovně. Vysloveně jsem dostala zákaz mu vykat. I když jednou za čas jsem panu Broschemu zapomněla říct jménem, vzhledem k jeho věku jsem si na to nedokázala zvyknout. Před sebou jsem měla obrovský rodokmen vlčích rodů. Všichni významní vlkodlaci tam byli napsaní, dokonce i Rasiel. Bylo tu pět rodů- Vorvnys, Ravenglade, Elred, Volodar a můj rod Ildyl. Je ohromující se koukat, jak se původní rody proplétaly a uzavíraly sňatky.
Rasiel mi vysvětlil, že vlkodlaci s čistou krví jsou tak vzácní, protože už není tolik původních. Takže hodně čistokrevných vlkodlaků si našlo druha v proměněném, protože už se nerodí pokračovatelé linií. Z toho co jsem pochopila, tak jediný pokračovatelé linie jsme já, Daniel, Rayan, Cadencie.
Z rodu Ravenglade žije Dain a jeho družka Lorelei , jejich dcera Nimue. Bydlící někde daleko na jihu a svoji dceru si prý hlídají jako oko v hlavě. Zase z Elredjsou přežili tři sourozenci, Elisar, Ava a Virian. Celá jejich smečka je v nějakém starém hradu na severu. Oba jejich rodiče umřeli při vzpouře.
A poslední rod Volodar je neznámý. Jediné, co mi k tomu Rasiel řekl je to, že žije už jenom jejich vůdce Raoul s pár vlky. Nikdo neví, kde se nacházejí a nikdo to radši vědět nechce. Prý jakmile dojdou Volodarové, tak tam teče krev v proudech. Nikdo a nic je nezastaví! Říká se, že Raoul se zbláznil. Ale ani sám Rasiel neví, co je na tom pravdy.
"Takže vlastně jen já a Raoul jsme jediní potomci naší linie?" všimla jsem si, jak se Rasiel zarazil. Posadil se do křesla, až teď vypadal na svůj věk. Jak uštvaný člověk. Povzdechl si a položil přede mě další papíry. Byl to můj rodokmen.
"Vidíš, že tvoji rodiče měli jen jedno dítě - tebe. Tím pádem jsi zákonitá dědička celého rodu." S nazvednutým obočím jsem pozorovala linie co se táhly od mého jména ke jménu Seraphie a Brom. Že nemám sourozence, vím.
"To vím, už jsi mi to říkal." Jenže všimla jsem si dvou čar pod otcovým jménem.
"Jenže nejsi jediné dítě svého otce," poznamenal Rasiel. Překvapeně jsem na něj koukla a srdce se mi rozběhlo šílenou rychlostí. Možná mám někde sourozence, bratra nebo sestru, kteří si taky nic nepamatují. S nadějí jsem se koukla na něj a čekala další odpovědi.
"Kde jsou? Můžeme je najít?" chrlila jsem na něj otázky a nejraději bych se hned rozběhla a šla je hledat. Kde asi můžou být? Znají mě?
"Lethy, uklidni se. Nebude se ti líbit, co ti teď řeknu," oznámil mi se stísněným hlasem a já si v prvním momentě nebyla jistá, jestli to vážně chci vědět. Jenže jsou to moji sourozenci nebo sourozenec, to je jedno! Nemůžu se na toho člověka vykašlat.
"O co jde?" zeptala jsem se na rovinu.
"Jde o to, že i kdybys chtěla, své sourozence nedostaneš. Ano, máš sestru a bratra." Překvapeně jsem na něj koukala. Já nejenže mám sourozence, ale dva dokonce.
"Oba jsou ale u jedné smečky, která ti je rozhodně nevydá. Myslím si, že se s němi dokonce znáš." Po tváři mu přeběhl lišácký úsměv a mně se to vůbec nelíbilo. Kde můžou být, že se k nim nedostanu? Budu je muset nějak dostat, ať se jim to líbí nebo ne! "Jsou u Vorvnys pod Danielem a Cadencií. A ne
že by to byl jeden z problémů, ale tvůj bratr vysloveně patří Cadencií a ta se ho nevzdá. A jestli to nedopadne jinak, tak asi ani svou sestru nikdy nedostaneš, protože je jedna z těch, co má být lupou."
Zaskočeně jsem na něj koukala. Jak jako lupou? Moje sestra je Kira? Proto mi pomáhala a snažila se, abych vyhrála. Ale moje sestra postavila svůj život nad můj. Přemýšlím, jestli je nějaká možnost jak ji zachránit. Jakákoliv, ale asi o tom bude vědět víc Rasiel.
"Jak je zachráníme? Možná Cadencie bude chtít něco za něj, ale určitě to půjde, ale co se sestrou?" Jenže Rasiel jen kroutil hlavou v záporu.
"Ne, Lethy. Nedostaneme je, smiř se s tím. Cadencie se svého miláčka nevzdá. Stále nevíš, o kom mluvím?" zeptal se mě, a jako kdyby mi v hlavě zapadly kousky skládaček na místo.
"Solo," zašeptala jsem a objala jsem se rukama. Cítila jsem, jak mi stekla slza po tváři.
"Ano, drahoušku. Toho se nevzdá a víme to oba," potvrdil mi moje nejhorší obavy a já jsem začala kroutit hlavou.
"Ne, to nejde. Nemůžou mi vzít všechno. Minulost a těch pár lidí co mi zbylo. Když půjde vyměnit Kiru, tak i Sola. Najdu způsob. Mezeru v zákonech, nebo něco, ale prostě to musí jít!" zavrčela jsem a prudce se zvedla z křesla.
"Lethy, ale Kira není tvoje sestra," zkonstatoval a já se prudce na něj obrátila. Polil mě ledový pot. To mě snad bůh trestá nebo čím jsem se provinila?
"To nemyslíš vážně," zavrčela jsem, a pak jsem se studem sklopila hlavu. On za nic nemůže.
"Proč ona? Tolik mi ubližovala a snažila se mě za každou cenu potopit, nejlépe zabít! Tori mě nenávidí, asi těžko bude chtít odejít se mnou," zavrčela jsem znovu.
"Cesty lidí jsou nevyzpytatelné. Ale ona věděla, kdo jsi. Pochop ji. Ty seš legitimní dědic slavného rodu Ildyl. Ale co je ona? Odkopnutá od svého rodu, jelikož je - jak se to v lidském světě říká - nemanželská. Nemá žádné postavení, a když ho má na dosah ruky, tak dojdeš ty a víceméně ji to vezmeš. Myslíš si, že ty bys ji na jejím místě zbožňovala?" kousavě poznamenal a já jsem zaraženě na něj hleděla. Vůbec mě nenapadlo, že by ona mohla mojí přítomností trpět. Nevěděla jsem, že mě zná, nebo že máme něco společného. Ale vím, že mě odmítne, protože nebude chtít být pode mnou, být dalším vlkem v řadě.
Takhle u Vorvnys dostane možnost si vybudovat postavení, ale kdybychom byli v jedné smečce, nikdy nebude víc než já.
"Stejně jí dám možnost, zeptám se jí. Ať má svobodnu volbu." Jenže Rasiel se jen zasmál.
"Víš, ty vůbec, co to znamená patřit pod smečku? Tam není možnost volby. Tam žiješ, dýcháš a děláš všechno, co chce ulfric nebo freiya. Jestli Daniel řekne, že nikam nejde, tak ona nikam nepůjde. Jedině, že bys ji dostala jako dar, o čemž pochybuji, vzhledem k vaší minulosti. To spíš dostaneš Sola od Cadencie, protože ona sama ho miluje a chce pro něj to nejlepší."
Položila jsem si na kolena rodokmen mě a Cadencie. Pod Cadencií byla čára.
"Proto ho miluje. Ona měla Sola s mým otcem?" nevěřícně jsem hleděla na rodokmeny. Rasiel zapíchl prst do rodokmenu a ukázal na tu čáru.
"Každá čára znamená nemanželské dítě. Nikdy se nedopisuje s kým, ale tentokrát si to tipla dobře. Cadencie měla poměr s Bromem a z toho vznikl Solo, jenže tvoje matka Seraphie ho nechtěla vidět doma, a tak se domluvili, že Solo dostane adoptivní rodinu. Zašili ho u jednoho ze slabých vlkodlaků a tam byl relativně v bezpečí, než přišla vzpoura a nerozhodli se Ildyl vyhladit."
Mračila jsem se na stránky knih, kde bylo nádhernou perokresbou zobrazeno, jak spolu vlkodlaci bojují. Projela jsem prsty po stránce a srdce mi tiskla studená ruka. Vevnitř mě byl hloubavý pocit, že v té době nebyla sranda žít.
"Byly to kruté časy," pronesl Rasiel, jako by mi četl myšlenky…
Překvapeně jsem se koukla na Rasiela, ale ten mi nevěnoval pozornost a hleděl z okna na pomalý západ slunce.
"V té době neznamenalo nic postavení, síla nebo hierarchie. Porušovalo se snad každé vlčí pravidlo, a když jsi ráno odešla z domu, nikdy jsi nevěděla, jestli svoji smečku nebo rodinu večer uvidíš." Unaveně se opíral o rám a měla jsem pocit, jakoby tu už nebyl se mnou, ale v minulosti.
"Byly mocenské boje. Některé rody si myslely, že jsou nadřazenější, a tak se bojovalo. V té době se ubližovalo, a hodně. Vraždily se děti, aby se oslabili rodiče, a pak se nechali zabít, ať už kvůli smutku ze ztráty nebo něčemu jinému. Čemukoliv. Jedině tvůj otec si uvědomoval, že pokud zůstane jenom jeden rod, tak nastane náš konec. Jako jediný se zajímal i o lidský svět a přečetl toho dost na to, aby si uvědomoval, co může nastat. Degenerace způsobená v rozmnožování v rámci jedné linie by byla neskutečná a časem bychom vymřeli. Protože i proměnění vlci z části mají naši krev, krev vlkodlaka, který ho proměnil. Jenže zbylí vůdci to viděli jenom jako možnost zůstat jediní vládci a tak se pokračovalo ve vraždění. Ukazovali si na sebe navzájem prstem a osočovali se. Nepomohlo ani vlídné slovo," smutně si povzdychl a sklopil hlavu k zemi.
"V době, když zabili tvoji matku, jsme tušili, že tě musíme ochránit. Proto tvůj otec vymyslel ochranu natolik silnou, že si nebudeš pamatovat, kdo jsi. Přesunuli jsme tě na opačnou stranu zeměkoule a tvůj otec předal otěže smečky mě. Věděl, že po něm jdou, a tak tě chtěl za každou cenu ochránit. Svého jediného potomka, možného nástupce trůnu. Nevím, co si myslel, že já, vyhaslý ulfric, můžu vést lukoi, zbláznil se poté, co ho opustila Seraphie. Dal se na útěk, ale byli mu na stopě. V ten den posledního boje ho našli zbylí čtyři vůdci. Zaútočili na něj a chtěli ho zabít. Při tom boji zemřelo hodně jeho vlků, kteří jej provázeli, ale také jejich."
Otočil se na mě a já jsem stále hltala každé jeho slovo.
"Už dopředu jsme věděli, že umřeme všichni. Předtím než umřel, zabil Danielového otce a i oba vůdce z rodu Elred. Nevím, co se dělo pak, já jsem utíkal pryč, protože mě museli ochránit, abych ti mohl předat následovnictví. Vím jen to, že zbylé dva rody se rozprchly a šli hledat naše zbylé vlkodlaky, aby nás vyhladili. Teď nás není ani padesát a většina je poschovávaných různě po světě. Zítra večer je lunapar a do té doby ty musíš zaujmout své místo ve smečce," zaníceně říkal a viděla jsem, jak v jeho očích plane ten oheň. Takový, který vidíte u lidí, kteří věří ve svou věc, vyšší dobro.
"Ale jak? Jak já můžu zaujmout místo? Nemůžu být ulfric," poznamenala jsem se slzami v očích a přemýšlela nad tím, kolik vlkodlaků bylo na mou ochranu zabito. Představovala jsem si, kolik jich položilo život, a proč? Nikdo z nich mě nezná, a přesto věří, že náš rod zachráním. Vložili své životy do mých rukou a já nevím ani, jak za ně převzít zodpovědnost, natož je vést.
"Staneš se Freyijou, šestnáct let jsme na to čekali," tvrdě prohlásil a jeho oči se upíraly do mých, bez žádné možnosti ústupku. Vyžadovali to po mě, je to to nejméně co můžu udělat, a musím udělat. Naplnit jejich očekávaní.
" Ale jak?" zeptala jsem se, ale on jen vytáhl dlouhou stříbrnou dýku ze stolu.
"Tak, že mě zabiješ," odhodlaně řekl Rasiel Brotche.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama