Slza šestá

22. ledna 2015 v 13:41 | MagicEbišiatko |  Vlčí slzy


Konečne jsem se dostala na konec ulice. Před barákem stál muž. Vysoký v zelené košili a riflích. Strašný hezoun. Tvář měla ostré rysy, ale hnědé oči, které si mě přemeřovali vyzařovali jen čirou vypočítavost. Plné rty a rozcuchané blonďaté vlasy stejně vypadali božsky. Přišla jsem k němu a natáhla k němu ruku. "Monika Černá, včera jsme spolu volali ohledně bytu."

"Jsem Michael Procházka, bytný. Momentálně je volný byt v prvním patře. Přizemí je obsazené. Pojďte se mnou, prohlídneme si byt a projdeme si podmínky nájmu." Vykročil ke dveřím odemkl je a galantně mi je podržel. Prošla jsem kolem něj a prohlídla jsem si pěknou halu v pastelových barvách a vybrala jsem se po schodech nahoru. Na vrchu schodište byla menší chodbička a velké masivní dveře.

Prošel kolem mě a odemknul dveře. Ocitli jsme se v chodbě kavové barvy, kde byl botník a vstavená skřín bílé barvy. Chodba měla troje dveře, hned první byli záchod a ty vedle koupelna. V koupelně byla vana se skleněnou zástenou, zabudovaný koš na pradlo, pračka a velké zrcadlo. Koupelna a záchod byly v černé barvě a bylo vidět, že je to vážně nové.

Vrátili jsme se na chodbu a vešli do obyváku. "Dům je starší ale byt je nově zrekonstruovaný, vytapění je kotlem, radiatory jsou normalně nastavitelné, celkově byt ma výměru 80m čtverečných. V cene pronájmu je i pračka a sporák. Skříne a zakládní vybavení. Je tu gauč a postel a jidelní stůl s židlemi po předchozích najemnících, takže je na vás jestli by jste si ji nechala nebo vyhodila. Platí tu striktný zakaz kouření, máte balkon takže jestli jste kuřačka tak tam."

Pokračoval dál v monologu a já jsem si prohližela obyvák, který byl v bílé barvě a byl tam jen gauč a dveře na balkón. Obyvák byl spojen poloviční stěnou s kuchyní. Prošli jsme do kuchyně. "Kdyby jste chtěla za dobrou cenu sehnat lednici tak se mužeme domluvit, mám pár znamých." Přikývla jsem mu. Kuchyň byla černo-bilá a úplně nová. Krasná lesklá černá linka, nový sporák, a vysoká skříň na lednici. Stůl s židlemi byl hned vedle te poloviční zdi takže když jste seděli u stolu, tak jste viděli do obyváku.

"Ukážu Vám ješte ložnici a projdeme si smlouvu, pokud se Vám byt líbí." Pokynul mi směrem ke dveřím a vešli jsem do ložnice. Ta byla světle modré barvy a uprostřed byla postel a ješte jedny dveře. "A tady jsou ješte dveře do šatníku. Samozřejme sepíšeme stav nábytku, co tu je a při předáni bytu když budete chtít zrušit pronájem vyhodnotíme znovu stav nábytku a jestli bude poškozený nad rámec tak samozřejme očekávejte že to budete finančně kompenzovat. Pokud by byly nějaké problémy, tak není problém mi zavolat a domluvil bych popřípadné provedení oprav."

Ještě jednou jsem proběhla ložnici a obyvák pohledem a znova si pro sebe přikývla. Byl nádherný, nic tak ohromného jsem nečekala. Pan Procházka mi pokynul k jidelní židli a posadili jsme se nad smlouvu. Smlouva byla jasná. "Kdy by jste se chtěla nastěhovat?" jelikož nemám žadny nábytek ani vybavení tak nech si to poběhám a objednám. "Tak za dva dny ?" přikývnul připsal datum do smlouvy. Prošli jsme si všechny body, dokonce jsem neměla ani žadne připomínky.

"Do dvou dní jsem schopný vám sehnat tu lednici myslim si že bude stat tak kolem 4000,- bude to problém? Kauci vypustíme." Usmála jsem se na něj "To by bylo skvělé, chci se zeptat jestli by byla možnost kdybych si zítra objednala nábytek a došel by před nastěhováním. jestli by byla možnost ho sem už rovnou zavést, popřípadě jestli neznáte někoho, kdo by mi to vynesl nahoru a sestavil, samozřejme jsem jim schopna něco zaplatit za tu námahu."

"Zkusím se poptat ale mysím, že bych někoho měl. Kdyžtak mi zavolejte, hlavně nevolejte po 20." Hned jsem si uložila jeho číslo a vyprovodil mě z bytu. Formality podepsané, už jen si najít práci, zařidit nábytek a další kopu věcí. To bude ještě na dlouho. "Tak potřebujete někam odvést" obešel svoje auto co bylo zaparkované před domem a to nová Octavia RS. Pokynul mi směrem k sedadlu řidiče, "Pro mě važně není problém Vás někam zavézt." Když tak přemýšlím, mohla bych jít někam na jídlo a pak zpátky do motelu a začít vybírat nábytek.

"Nemusíte já jdu jen sem o dvě ulice dál do baru na jídlo a to zvladnu projít i pěšky." Okamžite obešel auto a otevřel mi dveře. "Uplně v pohodě zrovna mám tam cestu, je tam bar u Vojáčka že ano?" ohromeně jsem na něj koukala, je celkem divný že takový ohákly biznissman zná takovou putiku. Ale mykla jsem ramenem a nastoupila "Tak fajn."

Obešel auto a posadil se na místo řidiče a rozjel se "Prosím tě, říkej mi Michael. Myslím si, že až tak velký věkový rozdíl mezi námi není." "Fajn, já jsem Monika, podala bych ti ruku, ale radši řiď." Zasmál se a já jsem se pro sebe usmála. Chvilku na to jsme byli tam, fakt tomu říkam nápad projet se autem dvě ulice. "Tak děkuji, ehm, Michaeli." "Není za co Moniko. Jsem rád že jsi zrovna ty odpoveděla na inzerát. Jakmile budeš mít objednaný nábytek a budou ti ho chtít dovízt tak se ozvi, já zbytek zařidim." Koukla jsem ješte jednou do auta. "Ano a važně děkuji."

Zabouchla jsem dveře a auto se rozjelo pryč. Otočila jsem a zas jsem vstoupila do baru. Tentokrát jsem si sedla na bar a usmála jsem se na servírku. Ani se nemusela ptát a dala jsem si znova hranolky ale s cheesburgerem a s spritem. Než mi vyřizovala objednávku tak jsem si zapálila a hrala se zapalovačem. "Prosím Vás můžu se zeptat náhodou jste se ještě neptala šéfa jestli má volné místo?" s nadějí jsem se na ní koukla a ona zavrtěla hlavou v nesouhlase.

Tak ještě práce stále nevyšla ale tak co nejsem tady ani den a už mám bydlení. Vybrala jsem tablet a najela na vyhledavač a hledala nejbližší firmu s obrovským sortimentem nábytku. Pár mi jich vyhodilo tak jsem postupně procházela nábytek, co bych chtěla a hledala kde mají toho co nejvíc, co se mi líbi abych to nakoupila v tom jednom a nemusela lítat. Potřebuji koupit postel, věci do kuchyně, peřiny, povlečení, ručníky, a fakt hodně vecí, ale stačí mi nějaké zakladní. Budu si muset sestavit seznam a zítra tam zajedu.

Cheesburger byl baječnej, tak jsem si ještě objednala kávu a chtěla jsem ješte chvíli posedět, a že půjdu zpatky na motel. Chvíli jsem ještě brouzdala na netu, když mi v hlavě propukl nápad. "Já bych se chtěla ješte zeptat, je tady někde nějaké kadeřnictví, co by jste mi doporučila?" mile se na mě usmála "Ale samozřejmě zlatíčko kadeřnictví je na naměstí, to nepřehlídneš. A jinak jsem Týna." "Já jsem Monika." Chlapi se začli dožadovat piva tak se otočila a šla se věnovat hostům. Podle menu jsem si spočítala cenu a dala jí bankovky na bar i s dýškem a odešla jsem bez rozloučení. Namířila jsem si to na tramvaj směr naměstí.

Hned jak jsem dojela na naměstí, tak jsem si všimla kadeřnictví. Vešla jsem dovnitř a hned se mě ujmula starší paní. "Tak copak srdíčko potřebuješ ?" "Chci se zeptat jestli by byla možnost mi udělat ombré." Vzala diář do ruky a podhlížela si datumy. " A máš čas hned, zrovna před pěti minutami mi volala paní, co měla přijít že nedojde. Tak si slož věci a běž si sednout do tamhletoho křesla. Chceš to i ostříhat?" razantně jsem odmítla.

Rozčesala mi vlasy a ja jsem jí nakonec nechala volnou ruku v barvě ale domluvili jsme se že vrch necháme černý a spodek mi veme nějakou výraznou barvou. Strašně jsem si užila ten čas v tom kadeřnictví. Nakonec jsem odcházela s ofinou a s modrým ombré. Byla jsem nadmíru spokojená.

Když jsem došla do motelu tak jsem se osprchovala a svalila na postel s tabletem a vybírala ještě nějaký nábytek. Nakonec jsem velký nábytek objednala přes inetnet a za dva dny mi zavolají ohledně toho kdy přesně mi to dovezou. Byla jsem nadšená, objednala jsem si ebenovu masivní postel nový gauč fialové barvy a ještě stolek vedle postele stejné barvy a skleněný stůl do obýváků a stolek pod televizi, i když žadnou nemám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama