Slza osmá

22. ledna 2015 v 13:43 | MagicEbišiatko |  Vlčí slzy


Malá dívenka seděla v obýváku a hrálo si s panenkami. Rozkošné dva copánky měla převázané mašlemi které byli stejné barvy jak její tečkované šaty. Ty šaty jí maminka oblíkla kvůli tomu že ji chtěla představit někomu důležitému. Než přišla návštěva tak si hrála a jednou za čas pozorovala maminku ,jak se ještě upravuje v zrcadle u dveří. "Srdíčko doufám že budeš hodná, chci aby jste se měli rádi." Holčička nakrčila obočí a někdo v ten moment zazvonil. Maminka rychle přiběhla ke dveřím a dovnitř vstoupil obrovský chlap. S bradou a tmavými vlasy. Maminku obejmul a políbil ji na líčko. Proč mi líbá maminku ? To je moje maminka!
Lethy procitla z vzpomínky na dětství kdy poprvé potkala Roba. Zavrtěla hlavou a popadla tác s objednávkou pro čtvrtý sůl. Byli to už tři týdny co pracovala v tomhle baru. A je to nádherné být svobodná. Byt měla pomalu už komplet zařízený a pomalu se blížil termín její první výplaty. Přemýšlela co by si tak koupila za první výplatu, asi nějak nenápadně pošle pohled Liamovi.
U stolu rozdala piva a když se vracela k baru tak dovnitř vstoupila známá trojka co vždy. Michael, Toby a Dan. Kývla jsem na ně hlavou a šla nachystat jejich objednávku. Michael jako vždy s Tobym se smáli a Dan se k mému údivu usmíval. Překvapeně jsem se usmívala jeho směrem a můj mozek to nechtěl zpracovat. On se umí usmívat ? Pobrala jsem objednávku a zanesla jim to ke stolu. "Koukám že dnes máte dobrou náladu." Usmála jsem se na všechny, bohužel úsměv mi opětoval jen Toby.
Po menší odmlce mi odpověděl Dan " To víš dnes je skvělá noc." Zazubil se na mě a já jsem nechápavě nakrčila obočí. "Co je na dnešní noci tak skvělého?" prohlídla jsem si je všechny a Michael nepatrně šťouchl do Dana. "To víš máme skvělou oblohu." Zazubil se na mě. Protočila jsem oči v sloup a šla si sednout zpátky na bar. Vytáhla jsem si cigaretu a jak jsem kouřila tak jsem tu trojici pozorovala. Celý čas se pošťuchovali a culili na sebe. Beztak ta trojice má dnes něco v plánu. A asi nic dobrého podle jejich rošťáckých výrazů.
Po nějaké době se nahrnula kopa lidí. Lítala jsem po baru, rozdávala drinky a úsměvy. Nikdy bych si před třemi týdny nepomyslela že tady může být tak plno. Celý večer byl jinak až podezřele klidný. Jednou za čas se našel nějaký blb co na mě písknul ale nějak moc jsem to neřešila. Dělala to obvzlášť partička čtyř kluků co seděla v zadním boxu. Když jsem tam už po několikáté nesla rundu vodky tak jeden z nich mě plácnul přes zadek. Popadla jsem jeho sklenici piva a chrstla mu ji do tváře. "Na mě jsi šáhnul naposled!" ukázala jsem na něj prstem. "Okamžitě všichni zaplatíte a odejdete na mých směnách nebudete tohle předvádět ! A obvzlášť ne na mě šahat!" rozeřvala jsem se po nich a kluci do pár minut zaplatili a bez breptání odešli když viděli že mám podporu štamgastů.
Celá směna proběhla v pohodě, večer kolem čtvrté došel šéf že zavíráme. Dnes jsem měla kratší směnu protože celý víkend bude sanitárka, šéf chce něco poopravovat a tak různě. Spočítali jsme tržbu a dostala jsem celkem slušné díška. Oblíkla jsem si bundu a pobalila věci do kabelky a rozloučila jsem se s šéfem. Venku před barem jsem si zapálila. Do bytu to nemám daleko ale stejně takhle pozdě jsem se bála.
Vykročila jsem dole ulicí když jsem za sebou slyšela rachot. Srdce se mi prudce rozběhlo. Ještě jednou něco zarachotilo a já jsem strnula strachem a koukala na druhou stranu ulice odkud jde rachot. Najednou spadla popelnice a já jsem sebou poplašeně trhla. Naproti mně vyběhla kočka. Panebože mě se ulevilo. Otočila jsem se zpátky a pokračovala v cestě domů. Sice venku bylo celkem vedro ale jak zafoukal vítr tak jsem si přitáhla bundu k tělu.
Zas za mnou něco zarachotilo. Blbé kočky. Když jsem za sebou uslyšela dupaní nohou tak jsem ani nepřemýšlela a dala se do běhu. Za mnou běžel obrovský chlap. Byl to ten z baru co jsem ho polila pivem. Funěla jsem a snažila jsem se alespoň doběhnout do naší ulice. Proč jsem já kravka neběžela zpátky do baru. Kroky se čím dál víc ke mně přibližovali a já jsem začínala panikařit. Co po mě chtěl. "Stůj ty čůzo!" zařval za mnou. Mně do očí vběhly slzy a viděla jsem úplně rozmazaně. Zakopla jsem a letěla jsem k zemi. Dopadla jsem na beton a cítila jsem jak mě štípou kolena a ruce.
Rychle jsem se chtěla vyhrabat zpátky na nohy ale ten chlap mě popadnul za vlasy. Potáhnul mě po betonu a chytnul mě za předloktí. On mě snad tady zabije. Pustili se mi po tvářích slzy. "Prosím neubližujte mi." Vzlykala jsem a snažila jsem se vytáhnout ruku ze sevření. "Však počkej teď ti ukážu že na tebe můžu šahat." Zasyčel mi do obličeje a já jsem cítila jeho dech propíchlý alkoholem a smrad co šel z něj. Panebože zachraňte mě někdo. Byla jsem úplně paralyzovaná. Byl oproti mě silný. Pomalu mě táhnul k nejbližší uličce a já jsem se mu snažila vysmýknout.
Když v tom dopadla pěst na moji tvář. "Nemel sebou děvko jinak tohle bude jen začátek." Od bolesti mi znova vyhrkli slzy a on se mnou praštil o zeď v uličce. Všechen vzduch z plic mi vyrazil náraz a já jsem se sípajíc svezla k zemi. Před očima jsem měla rozmazáno, hlava mi rezonovala od bolesti a strach se do mě zařezával. "Prosím neubližujte mi." Chlap se ke mně sklonil a odhrnul mi vlasy z obličeje. "Já tě naučím jak se chovat." Zavrčel na mě a mě na tvář dopadla další rána až jsem pocítila v ústech krev. Stoupl si a vytáhl si pásek z kalhot a ovázal mi ho kolem rukou. Snažila jsem se bojovat ale on se na mě nalepil a já jsem se nemohla ani hnout.
Prudce jsem se nadechla a za pomoci nohou jsem se chtěla od něj dostat dál. Jenže on si klekl a za nohu si mě přitáhl zpátky. Slyšela jsem cvaknutí. Popadl mě za zápěstí a protočil mě tak že jsem ležela na zádech. V ruce se mu zablýskl nůž. "Jestli se jen cukneš tak tohle bude druhá věc co v sobě ucítíš." Chtěla jsem se protočit a utéct ale on si mi sedl na nohy a nůž mi přiložil na břicho. "Teď buď hodná holčička" zavrněl na mě a mě se znova spustili slzy. Byla jsem úplně paralyzovaná strachem. Chytl mě za tričko a nožem ho celé rozřezal a serval ho ze mě za pomocí nože i s bundou.
Na mě zavál chladný vzduch ale i tak jsem se klepala jak ratlík. Začal mě ohmatávat na prsou a na celém těle a já jsem se cítila ponížená a zneuctěná. Jak si může někdo dovolit na mě takhle šahat. Drapl mě za vlasy a vstal i se mnou a namáčkl mě na zeď. Celý čas si něco pro sebe mumlal. Štípala mě celá hlava jak mě vytrhal vlasy a já jsem cítila čím dál větší paniku. On mě tu vážně znásilní. Opřel se o mě a začal mě líbat na krku a rukou se mi sunout pod kraťasy. Prudce jsem vymrštila svoje koleno abych ho kopla do rozkroku. Chlap zaskučel od bolesti a na chvíli ode mě odstoupil, už jsem se chtěla dát na útěk když jsem dostala znovu pěstí.
Jeho pěst mě srazila na zem a začal do mě kopat a nadávat. Lehl si opět na mě a začal ze mě trhat podprsenku a kraťasy. Celé tělo mě bolelo. Nemohla jsem se hnout. Asi mám zlomené žebro. Toto je můj konec. Znásilní mě a nechá mě tu umřít. Můj mozek mě začal opouštět ,začala jsem se vzdávat naděje na záchranu. Chmatnul mě za tvář i s vlasy a nacpal mi svůj nechutný jazyk skoro až do krku při čem mi drtil prso. Bylo mi na zvracení. Prase jedno. Kousla jsem ho do jazyku jak nejsilně jsem uměla a z kopou dalších nadávek se ze mě částečně zvednul. "Tak ty budeš zlobit ? Jak myslíš!"
Chytl mě za boky a protočil mě abych ležela na břichu. Snažila jsem se zpod něj vyprostit. Když jsem uslyšela zvuk zipu a cítila jsem jak mi trhá kalhotky z boků. Vyděšeněji jsem začala sebou kroutit abych se spod něj dostala bez ohledu na to že jsem si sedřela celé břicho o beton. Párkrát jsem ho kopla a pak jsem zacítila v boku bolest. A pak znovu v podbřišku. Koukla jsem se na svoje nahé dobité tělo a viděla jak z mého břicha vytéká krev. V téhle tmě byla úplně černá. Škubl mnou a hodil mě na záda a bodl do mě nožem ještě jednou. "Já jsem ti říkal že když nebudeš zlobit tak si to i pěkně užijeme. Ale ty né. Nevadí než vykrvácíš já si ještě užiju."
Chlípně se zasmál ale já jsem se soustředila jen na to že umírám. Bylo to dobré opustit rodinu a Liama jen proto abych umřela v nějaké uličce dobodaná a znásilněná. Koukla jsem na nebe na hvězdy a pomalu jsem ani ruce na svých stehnech a bocích necítila. Začínala jsem pomalu ztrácet vědomí. Když ruce z mého těla zmizli úplně. Na zem mi skápla poslední slza.
Slyšela jsem v dálce vití a pak jen tmu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama