Pět slov co nikdy neměla říct

21. ledna 2015 v 12:33 | MagicEbišiatko |  Bestie nikdy nespí




Probudila jsem se celá spocená. Ležela jsem přikrytá pod peřinou v cizí posteli. Nervózně jsem se zahnízdila a posadila jsem se na postel. Celý pokoj byl sladěný do hnědé ,zlaté a světle zelené, bylo to ohromné, byl obložený dřevem a před postelí byl maly gauč bez opěrky a naproti tomu obrovský krb. Plápolal v něm oheň, po celém pokoji byli knihy v kůži a vypadali hodně staře, celkově pokoj vypadal že má samý starodávný nábytek ale působil pozitivně. Opřela jsem se o čelo postele a čekala. Zkoušela jsem nasát vůni jestli zachytím vlkodlaka ale krom vůně ohně jsem jen cítila něco jako pomeranče. Ale ty jsem tu nikde neviděla.

Po pár minutách pozorovaní ohně se otevřeli jedny dveře co vedli do pokoje. Ve dveřích stál Daniel, musela jsem si oddechnout že jsem stále mezi svými. A pak jsem strnula, citila jsem omamnou vůni jeho těla. Všimla jsem si jak si mě prohlíží šelmíma očima. Stál nejistě mezi dveřmi jen v teplákách které byli proklatě nízko. Už jen pomyšlení na něj jsem chtěla zavzdychat. Nemohla jsem spustit z jeho těla oči i když byl zjizvený byl nadherný. Chtěla jsem se těch jizev dotýkat. Nesměle udělal ke mně dva kroky. Ani jsem neveděla kdy jsem k němu natáhla ruku.

Stál ani ne metr odě mě když někdo zabušil na dveře. "Chci s ní mluvit Danieli! Už se vzbudila?" Podle hlasu jsem slyšela Tatiu, prudce jsem vydychla vzduch o kterém jsem ani neveděla že jsem ho zadržovala. Daniel otevřel dveře a ona se dovnitř nahrnula jak velká voda. "Lethy jseš v pořádku? V životě jsem neviděla vlkodlaka tak dlouho spat. Nic ti není?" šlehla pohledem po Danielovi a ten se zvednutými rukami na obranu popadnul tričko a vyšel ven těmi samými dveřmi kterými dovnitř vstoupila Tatia.

Skoumavě si mě prohlížela až jsem se ošila. "Že jste vy dva prováděli něco nekalého?" šťouchla do mě loktem. Vykulila jsem na ni oči. "Zblaznila jsi se Tatio?!" tak se na mě zašklebila. " Jen jsem zvědavá nebij mě!" zasmála se. "Tak co řikáš na pokoj?" zavlnila na mě obočím. " Jako tohle je můj pokoj ? Je nádherný !" Tatia po mně hodila polštář. "Možná bude, je Danielův. Jsi podle mě první ženská co je tady." Zasmála se a přes dveře bylo slyšet Danielovo vrčení. "Hups, asi mě slyšel." Rozchechtala se na celé kolo a odešla z místnosti.

Chvíli na to se Daniel opět vrátil. "Ukážu ti tvůj pokoj, svoje věci máš už v něm." Vyhrabala jsem se z postele a z jeho ložnice jsme vešli do jeho kanceláře. Tak to jsou jedny dveře. Už aspoň vím kam vedou. Vyšli jsme na chodbu a přešli o jedny dveře vedle. Na dveřích stálo moje jméno. Daniel se na mě nedočkavě kouknul a ja jsem teda zmáčkla kliku a vešla do pokoje. Pokoj byl v mentolové a bílé barvě. Obrovská postel s nebesy dominovala celému pokoji. Byl tam i gauč se spousty polštářů, na zdi vysela televize, byl tam i stůl s notebookem. Celý pokoj byl nádherný a zdi zdobily černobílé fotky. Nacházeli se tam dveře ,které byli pootevřené a vedle nich další.

Tak jsem prošla těmi pootevřenými dveřmi a ocitla se v černé koupelně s tyrkysovou barvou. Uprostřed koupelny byla do země zasazená obrovská vana ,spíš menší bazén. V koutu byl sprchový kout. Obrovské zrcadlo, toaletní stolek, a po krajích vany a umyvadla byli svíčky. Ohromeně jsem koukala po koupelně a pak se vrátila do ložnice. Otevřela jsem druhé dveře a ocitla jsem se v šatníku. Hned naproti dveřím byla minilednice a pak jen všude věšáky a různé stojany. Všechny moje věci z nákupu byli naskládané na místě.

Vrátila jsem se do pokoje že poděkuji Danielovi ale on už tam nebyl. Na posteli ležela krabička z bílého sametu. Otevřela jsem ji a našla vevnitř vzkaz. Zítra je večírek, doufám že mě budeš doprovázet. D. Pod kartičkou se nacházel nádherný náhrdelník z lístků brečťanu. Na posteli byl ještě pytel s oblečením a krabice. Opatrně jsem pověsila pytel na dveře a rozepla ho a v tom byl další pytel. To si ze mě dělá srandu? Tam byl přišlý vzkaz. Nebuď nedočkavá, koukni se na ně až zítra. Frustrovaně jsem si povzdechla a zapla teda ten pytel zpátky. Vyjímečně ho poslechnu. Otevřela jsem teda krabici co zůstala na posteli jako poslední. Byli tam nádherné bílé boty na vysokém podpatku pokryté tmavě zelenou krajkou. Ohromeně jsem na ně zírala.

Posadila jsem se na postel s botami v rukách a spustili se mi po tvářích slzy.


Druhý den na obědě si ke mně přisedl Sam. Zrovna jeho jsem tu nečekala. "Ty Lethy chci se tě zeptat, teda nevím jestli to víš ale dnes je taková menší akce u nás v tělocvičně. No a já jestli by jsi nešla se mnou. Ono Paul jde jako vždy s Tatiou, a ty jseš prima holka." Povytáhla jsem obočí a prohlížela si ho. Jo byl stejně hezký jako jeho bratr ,ale přece jenom mě pozval Daniel tak nemužu jít se Samem. "Same promiň," skočil mi do ruky a mávnul rukou. "Já jsem to čekal, v pohodě. Přece tak hezká holka by se mnou šla maximálně jen kvůli postavení." Drapla jsem ho za košili a posadila vedle sebe. "Same. Já už jsem s někým domluvená. Ale ráda si s tebou večer zatančím i tak." Povzbudivě jsem se na něj usmála.

Sklopil ramena a přikývnul. "To jseš moc,ehm hodná. Já musím jít." Rychle se zvednul a odešel z místnosti. Od vedlejšího stolu se ozval smích. A hned na to se ozvala Tori. "Copak copak? Nepotřebuješ kapesníček že ti dal košem?" samozřejmě na celou místnost a jen jsem koukala jak všichni mezi námi skáčou pohledem. A že jsem byla jasný terč když jsem seděla sama. "Tori drž hubu." Sykla jsem na ni. Ta se na mě usmála a mile pokračovala dál. "Nebuď na mě naštvaná že na mě nemáš," začala vypočítávat na prstech " že jsem hezčí, čistokrevnější, oblíbenější, lepší charakter a" zlomyslně na mě koukla"tvoje budoucí lupa. Protože ty na mě nemáš. Jelikož já jdu s Danielem na ten večírek, jenže po tobě tady neštěkne ani prašivý pes." Na co se samozřejmě rozesmála.

Drtila jsem ze vzteku v ruce lžičku. Tak on jde s ní? Hlavně že na mě dělal psí oči a uplácel mě nějakými posranými šaty. Začlo to ve mně vřít. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla.. Zvedla jsem se ze židle k odchodu. Když jsem byla u dveří tak jsem zaslechla Tori. " Koukněte na ni. Je stejně slabá jak její smečka.Radši jsi měla chcípnout s nimi." Pohrdlivě pronesla. Zamrzla jsem na místě. V ten moment jsem viděla rudě. Otočila jsem se k ní a v očích mi žhnulo zlato. Zavrčela jsem z plného hrdla a vystartovala po ní. Hodila jsem se z běhu rovnou na ní a srazila ji k zemi. Ruce se mi proměnili v drápy a zanořovala jsem jí je do masa. Ona při tom ječela jak smyslů zbavená ale pro mě to byla rajská hudba.

Cítila jsem krev. Chtěla jsem krev, její. Cítila jsem jak se podemnou jeí tělo mění. Zhlouby hrdla se mi vydralo zavrčení. Nelíbí se mi že moje oběť uniká. Proměnila jsem se hned za ní a zakousla jsem se ji do ocasu a chtěla si ji přitáhnout k sobě abych ji mohla prokousnout hrdlo. Ona se po mě ohnala labou a vystartovala dveřmi ven. Já jsem se hned drala za ní. Vylítla ven kuchyní ale ja jsem jí byla v patách. Letěla jsem za ní po chodbě a nám uskakovali lidi. Párkrát mi sjeli zuby po jejím ocasu. Prašivá čubka, prej ona je čistokrevná obyčejný blbý alpský vlk šedý. Zacitila jsem její paniku. A to mě popohnalo vpřed.

Už jsem ji pomalu měla když vběhla do dveří a já hned za ní. Byla to obrovská místnost z kamene. Ona pomalu couvala do rohu místnosti a zavíjela. Šibla jsem spokojeně ocasem a začala ji tlačit ke zdi. Občas na mě zavrčela ale držela uši sklopené. Pomalu jsem k ní přistupovala a vychutnávala jsem si jak moje drápy klepou o podlahu a vní roste hrůza. Tu chuť jsem mohla pomalu cítit na jazyku. Zavrčela jsem na ni a viděla jsem jak sebou škubla. Spokojeně jsem zavrtěla ocasem a pak udělala tu chybu. Pokusila se mi ohnat po krku ale jelikož jsem uskočila tak se mi zakousla do laby. Zavrčela jsem a zakousla jsem se ji přímo do krku jelikož mi ho krásně nastavila. Citila jsem v papuli krev. Můj vnitřní vlk zapředl a já jsem ji začla trhat i labamy a nepovolovala jsem stisk čelisti. Pořád se mi snažila vzpouzet.

Pustila jsem ji a zakousla jsem se ji do boku až jsem ji vytrhla kus masa. A pak znova ukázala krk a ja jsem na nic nečekala a skočila jsem po ní. Ve skoku mě něco odhodilo a vlítla jsem do zdi. Oklepala jsem se a stála na nohách. Před šedým vlkem se krčil mohutný černý vlk a u papule měl pěnu. Napla jsem se a zavrčela zpátky. Začla jsem jej obcházet ale on mě k ní nepustil. Frustrovaně jsem zavyla a vystartovala po něm. Zakousla jsem se mu do masa na rameni ale on mě setřásl a dalšíma pár úderama mě poslal znovu k zemi. Cítila jsem jak mi stéká krev po papuli a po boku ale i přesto jsem se postavila na nohy a znova zaútočila. Jenže než jsem se stihla zakousnout ,černý vlk mě vzal zubami za kůži na krku a tisknul mě k podlaze tak že na mě ležel a já jsem se nemohla ani hnout.

Začla jsem nespokojně vrčet ale vlk nademnou předl. Pustil mi krk a už na mě jen ležel ale stále tak ,že jsem se nemohla spod něj dostat. Začal mi olizovat uši a čistit mě. Prudce jsem se nadechla a rudý opar kolem mého mozku zmizel. Dokonce jsem slyšela i jeho myšlenky. "Tak je hodná holka." Opakoval a já jsem poznala tu vůni.

Pomeranče a hřebíček.

Daniel.

Můj ulfric. Můj problém.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama