12 různých druhů šatů

21. ledna 2015 v 13:30 | MagicEbišiatko |  Bestie nikdy nespí





Nastoupila jsem do černého auta a okamžitě mi v náručí přistál polonahý Solo. Tulil se ke mně a pořád mě očichával. Cítil ze mě, co jsem provedla? Že jsem někoho zabila? Až teď mi došlo, že jsem vlastně ani nezaváhala a prostě jsem mu zlomila vaz. Šlo to tak jednoduše. Lidi jsou tak křehcí. Nervózně jsem se ošila a v hlavě se mi rojily temné myšlenky ohledně toho, že Cadencie z nás dělá krvelačné monstra, ne monstra spíš krvelačné bestie.
Blaženě jsem zajela rukou Solovi do vlasů. Hladit ho mě uklidňovalo. Až teď na mne začalo doléhat, co jsem to vůbec provedla. Bohužel neměla jsem čas přemýšlet, protože jsme zajeli hlouběji do města a chvíli na to se otevřeli dveře a dovnitř se natáhla ruka, aby mě pomohla vystoupit. Chytla jsem se ruky a nechala jsem se vytáhnout ven z auta. Skončila jsem v Danielově náručí. Moment, to není Daniel, ale Rayan. Znechuceně jsem ho od sebe odstrčila a vyslala k němu, co nejzamračenější pohled jaký šel.
Jenže Rayan se na mě jen usmál a potřásl mi rukou.
"Gratuluji, splnila jsi úkol první." Zaraženě jsem se na něj koukla, ale pak mě stejně mírně zacukalo v koutkách. Kiře se to přece jenom povedlo. Vyhrála jsem protentokrát. Solo bohužel zůstal v autě, takže jsem byla donucena následovat Rayana dovnitř nějakého nóbl butiku. Ryan mě táhnul celou cestou za sebou, až jsme došli jak kdyby do takového salónku.
Uprostřed gauče seděla Cadencie v jemně fialkovém kostýmu a zase s úplně jiným účesem a stejně barevnými stíny. Nechápu, jak to dělá, že je pokaždé skvěle upravená. Připadala jsem si v riflích tílku a kožené bundě jak šupák od nějakého kontejneru. Nervózně jsem se ošila a Cadencie si mě všimla až když se Rayan k ní svalil na gauč. Cadencie si mě proměřila přísným pohledem a pak se jí na tváři vyloudil nějaký pochybný škleb. Až po chvíli mi došlo, že to je úsměv.
"Gratuluji, srdíčko, vyhrála jsi," pokynula mi rukou a já jsem velice neochotně přistoupila blíž. "Dnes večer proběhne důležitá oslava. Do večera budete na něj připravené. Teď vybereme vhodné šaty a pak se přesuneš ke kadeřnici a kosmetičce a poté strávíš pár hodin s učitelkou etikety. Jelikož jsi vyhrála, máš nárok jako jediná na učitelku. Zbytek si bude muset s chováním poradit," prohodila, jak kdyby o nic nešlo.
Nejenže mě děsilo naparovat se v šatech mezi vlkodlaky, kteří jsou výš postavení, ale ještě k tomu být pod drobnohledem. Jenže Rayan tomu ještě přisadil.
"Budou tam vlastně všichni ulfricové se svými lupami. Jde o velkou událost, jelikož se po hoodně dlouhé době bratříček rozhodl usadit," při slově usadit naznačil uvozovky.
Došla nějaká prodavačka a dovedla mě do kabinky. Před kabinkou jsem zahlédla obrovský regál šatů. Prosím ne, že si to nebudu muset zkoušet. Dovnitř strčila ruku s tyrkysovými šaty, byli hodně nabírané a nakonec mi musela prodavačka pomoct i se šněrováním. Vlasy mi sepla do drdolu a vysvětlila to tak, aby vyzněli plně šaty a dostala jsem i obyčejný lodičky. Nakonec jsem v lodičkách dotápala na stupínek před Cadencii.
Cadencie po mě jen hodila očkem a zavrtěla hlavou. Zato Rayan mě propaloval pohledem. Prodavačka mě teda odvedla zpátky do kabinky a následovalo několik dalších šatů. Všechny šaty byli moc čančané a kyčové. Pak přišlo moje utrpení a Cadencie rozhodla, že chce něco sexy a vyzívané. To se mi už vůbec nezamlouvalo. Jenže samozřejmě Rayan si nedokázal odpustit oplzlé poznámky.
Vešla jsem teda znova do kabinky a jako první jsem dostala červené šaty. Velký rozparek na stehně a velký výstřih. Byli hrozné spíš jak Jessica Rabitt a ne já. Velice neochotně jsem došla na stupínek a po celém těle se mi rozlívala červeň, tohle bylo i na mě moc. Rayan vlnil obočím a mrkal na mě, ale od Cadencie vyznělo razantní ne. Pak jsem, ale slyšela, jak dává instrukce prodavačce, ať je zabalí. Nechápala jsem na, co zrovna jí budou takové šaty.
Jenže neměla jsem čas nad tím přemýšlet, protože jsem byla zas v kabince. Nohy mě boleli z podpatků a měla jsem doškrabané ruce od různých flitrů a zipů a nevím čeho. I když se to zahojilo tak jsem měla pocit, že mě už svědí celé tělo. Prošla jsem si kytičkami, spodničkami, a pak mě nejvíc zalíbily jedny šaty. Myslela jsem, že umřu, jestli si je budu muset oblíct, ale samozřejmě jsem musela.
Stála jsem nervózně na stupínku v levandulových šatech, vlastně ani ne šatech. Spíš jsem vypadala jak houba v myčce protože byli celé z třasní. Připadala jsem si hrozně. Cadencie něco zamumlala a přikývla prodavačce. Chtěla jsem se začít hádat, ale pak mě odvedla do kabinky a podala mi další šaty. Už mě bylo hrozně. Jsem utahaná a hladová. Nebavilo mě to, začínala jsem být otrávená.
Pak jsem ale dostala do ruky šaty, které mi vyrazili dech. Jemná stříbrná látka, která se mírně leskla a odrážela světlo, krásně obepínala moji postavu. Pod stříbrnou látkou byli bílou látkou podšité, aby ta látka neprosvítala. Jednoduché dlouhé šaty přes jedno rameno. Prostě v nich musím jít, ať jsou kamkoliv. Sebevědomě jsem vyšla z kabinky a stoupla si na podium. Cadencie se zarazila a začala kolem mě kroužit jak sup. Rayan znatelně přikyvoval a nespustil ze mě oči.
"To by šlo." Tleskla rukama a prodavačka mě zatáhla zpátky do kabinky a vysvlíkla jsem si šaty a poctivě je odevzdala. Nic jiného mi ani nezbývalo. Vrátila jsem se teda k Cadencii, ale ta tam už nebyla. Zato Rayan se na mě šklebil od ucha k uchu.
"Dnes tě budu doprovázet já, lady."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama